Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Spisovatelský fotoateliér Paola Sorrentina

V českých kinech má zrovna film Oni a Silvio o italském disco politikovi Berlusconim, za sebou geniální seriál Mladý papež, jako spoluproducent se podílel na natočení ságy Eleny Ferranty Geniální přítelkyně.Umí jako filmař nejen velkou nádheru opulentních obrazových záběrů, ale umí také psát. Nejen podle svého scénáře, jak to udělal v knize Mládí, ale také v konceptuální knize Nepodstatné záležitosti.

Ten koncept vymyslel takto: podle portrétní fotografie neznámých osob vymyslí jejich životní příběh. Podle toho, jak na něj fotografie zapůsobí, jaké asociace spustí. Autorem fotografií je Jakop Benassi, předpokládejme tiše, že portrétovaní s použítím svých fotek souhlasili, což by bylo slušné a taky u nechudého umělce jaksi právně bezpečnější.

Z lidské tváře a snad také částečně oblečení či postoje těla černobílých portrétu na nás z ničeho vyrůstá životní příběh, střídaný v mikro a makro záběrech, ponořený chvílemi do ironie, chvílemi načrtnutý smrtelně vážně. Ženy i muži, věkově spíš pozdní střední věk, snad aby už ve tváři bylo přece jen to podstatné zapsáno.

To, co by se jindy snažil dostat na filmové plátno v kombinaci obraz – zvuk je tady Sorrentino dobrovolně ponechal na své schopnosti vykreslit a zaujmout popisem, který je ale doplňován, zpřesňován a kolorován stylistickou groteskou, nemilosrdnými životními bilancemi, srážením vysokých podpatků na kolena a usazením machismu a pestrobarevné samicovatosti do kulis trapna a banality. Sorrentinova nejednoznačnost hledá u lidí častěji než perličky na dně nejrůznější kaly a bahna. Pro slabosti má ale pochopení, dokáže z nich poskládat zajímavě zřetězené linie, ve kterých se člověk dotýká dna a časem zase vynořuje na hladině. Intervaly a střídaní je nepravidelné, hrdinství je v našich životech většinou poskrovnu, zato malichernosti a nevyrovnanosti bychom mohli rozdávat. Vlastně to Sorrentinovo portrétování připomíná poslední soud. Možná i u něj bude stačit pro stručný průlet našim životem jen jedna fotografie.

Těch lidských portrétů je 23. Zkuste si napsat třiadvacet různých lidských životopisů a dejte jim všem různé důrazy, životní rytmy, naplňte jejich život historkami, prohrami i výhrami, dejte jim plasticitu – a to všechno bez zbytečného jančení fantazie, všechno v mantinelech uvěřitelnosti. Ano, takový člověk se dá potkat na ulici! Kromě spisovatelského talentu musíte mít ještě hodně odpozorováno od života, umět k němu být vnímavý, dokázat ho v určitých situacích nahrávat a později dostat do svého záměru. Možná se scenárista a filmový režisér v takových dovednostech zdokonaluje celý život – když postavu píše, když ji vysvětluje hercům, když ve střižně dbá na to, aby z postavy zůstaly ty správné poměry. Něco na tom Sorrentinovi prostě je. Ve schopnostech vyjádřit člověka několika větami a situacemi by se od něj mohl leckterý spisovatel hodně přiučit.

Zobraziť diskusiu (0)

Nepodstatné záležitosti

Nepodstatné záležitosti

Paolo Sorrentino

Existují dva druhy vášní. Jedna se mi nelíbí a ta druhá mě nezajímá. Co mají společného životy Elsiny Maroneové, miliardářky s krátkou zkušeností jezdce Formule 1, nenapodobitelně se vlnící v bocích, a Salvatora Varrialeho přezdívaného (nepřáteli) vážka, bosse Camorry ukrytého (přáteli) v jednom casertském sklepě?

Kúpiť za 14,76 €

Podobný obsah

Parabible – přiblížení nebo vzdálení?

Recenzie

Parabible – přiblížení nebo vzdálení?

S Biblí jsou dlouhodobě potíže. Pořád nějaké potíže. A vždycky byly. Inu, když zadefinujete nějaké texty jako svaté, jinak to asi ani nejde. Bible prostě není obyčejná kniha. Ona to vůbec není kniha, ale svého druhu knihovna. Starý zákon, Nový zákon, případně deuterokanonické knihy.

Colm Tóibín:  Šialený, zlý, nebezpečný: Wildov, Yeatsov a Joyceov otec

Správy

Colm Tóibín: Šialený, zlý, nebezpečný: Wildov, Yeatsov a Joyceov otec

Írskeho spisovateľa Colma Tóibína vždy fascinovala téma bremena rodiny a rodinných vzťahov. Vidíme to v jeho románoch, poviedkach, a esejistike. Je to najmä túžba jeho literárnych hrdinov začať od nuly, nanovo, odísť alebo nenápadne sa vymaniťz jarma všednosti a každodennej rutinyľudského života. Prekĺznuť spod rodičovskej tyranie a citového vydierania a vyhnúť sa mlčanlivým výčitkám tých najbližších.

Vrkoč

Recenzie

Vrkoč

Debut ako hrom. Román Vrkoč od Laetitie Colombaniovej zabodoval na všetkých frontoch. Len vo Francúzsku sa z neho predalo cez tristo tisíc výtlačkov. Pozbieral niekoľko cien, bude preložený do mnohých jazykov a na dôvažok by mal byť čoskoro hotový aj jeho filmový prepis. Tomu sa povie štart ako z rozprávky, lepší veru ťažko vymyslieť. Samozrejme, komerčný úspech kvalitu priamo nezaručuje, čo však v tomto prípade naozaj neplatí.