Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Koukni na sebe škvírami v existenci!

Nikdo se ovšem neobjevuje ve světě z vlastní vůle. Každý přichází do existence z přinucení. Vržený na svět, vytěsněný, a aby přežil, je z lítosti či krutosti přírody obdařen tou stejnou existenciální silou, díky které se vynořil a která jej vede dál. Metafyzika každodennosti čili Škvíry v existenci od polské filozofky Jolanty Brach-Czainy.


Srdce existence - Předmluva

Tomu, kdo o této knize nic neví, je těžké něco říci. Zcela záměrně začínám tento text snad až příliš zjevným odkazem na povídku „O Puškinovi“ od Daniila Charmse, ruského básníka a spisovatele první poloviny dvacátého století, čelného představitele skupiny OBERIU, autora mistrovských textů na pomezí smyslu a kontrasmyslu.Věta: „Tomu, kdo o Puškinovi nic neví, je těžké něco říci“, je jednoduše okouzlující. Zároveň znepokojující. Především proto, že pod zdánlivou stylistickou uhlazeností skrývá zásadně paradoxní strukturu. Každý, kdo se nechá svést gramatikou a pohlédne na ni pozorněji, je rázem konfrontován s rozmanitou mnohoznačností jazyka.

Škvíry existence Jolanty Brach-Czainy – jedna z nejvýznamnějších polských filosofických knih devadesátých let, nebo lépe jedna z nejdůležitějších polských filosofických knih vůbec – jsou na tom podobně. Na jedné straně je to virtuózní esej, z nějž – třebaže mu navenek chybějí poznámky pod čarou a košaté citace filosofického písemnictví – ve skutečnosti čiší erudice a bohatství odkazů.

Jolanta Brach-Cziana

Pokud bychom se jej pokoušeli analyzovat konvenčními nástroji – a tedy se snažili vystopovat inspirační zdroje – bezpochyby bychom uvedli Michela de Montaigne, otce eseje a zároveň také údajně prvního filosofa, který spatřoval odlesky smyslu v jednotlivinách každodennosti, a nikoli v sáhodlouhých pojmových divagacích. Neměl by chybět ani první existencialista Søren Kierkegaard, protivník všeho, co je ve filosofii systematické, abstraktní, vzdálené individuální zkušenosti. Dále by se zajisté objevil Martin Heidegger a jeho metafyzika jsoucna/bytí. A Emmanuel Lévinas, pěvec intersubjektivity, odborník na radikální etické úvahy. A konečně princ Siddhárta, obecně známý jako Buddha Šákjamuni, zakladatel jednoho z největších světových náboženství, mudrc neúnavně vyzývající k neexistenci a potlačení všech lidských tužeb, pout a citů.

Bylo by to toto panorama – samozřejmě včetně dalších jmen a stop –, pokud bychom se tedy pokoušeli popsat knihu Brach-Czainy konvenčním způsobem. Bylo by možné přidat rovněž antropologii každodennosti, tělesnosti a věcí a zmínit inspiraci literaturou, aforistikou, esejistikou z pomezí filosofie, poezie a memoárové literatury. Pokud bychom se omezovali na ně, přehlédli bychom jiné roviny, které nám četba Škvír existence přináší. Tedy, nehovoří o nich jazykem filosofie či literatury, jako spíše přivádí čtenářku či čtenáře přímo k bezprostřední zkušenosti s nimi.

V tomto smyslu příběh Brach-Czainy nepřipomíná takřka nic, co jste doposud četli. Takřka ze všech úhlů pohledu je unikátní. Dnes takto nikdo nepíše a nikdo takto nepsal ani dřív. Nakonec totiž nejde o text, ale o zvláštní, individuální prožitek existence, který je pro každého jiný a pro každého neopakovatelný. Neexistují dvě totožné existence a neexistují dvě totožné každodennosti. Moje se radikálně liší od tvé, tvoje nepřipomíná nic z mé, třebaže se uskutečňují ve stejných kulisách, ve stejné architektuře a prostřednictvím stejných objektů. To, co určuje jejich jedinečnost, je nicméně jedinečné. Právě k tomu Škvíry existence směřují. Na stránkách této knihy se odhaluje fundamentální extatičnost nejbanálnějších každodenních činností a rekvizit: višně, těsta na pirohy, stříhání nehtů, těkání, vynášení smetí, přípravy pečínky, jedení. A především – což je ostatně zásadní podmínkou možnosti jakékoli zkušenosti – fakt vlastnění těla, s celou jeho obvykle nepopisovanou, se studem skrývanou „masnou“ fyziologií. S vyměšováním, tělními tekutinami, rozením a umíráním, pojídáním jiných těl a konečně znehybněním, rozkladem a návratem do neúprosného přírodního cyklu. Zde bije srdce existence.

Proto se skutečnou metafyziku – tvrdí Brach-Czaina – nepatří hledat v objemných knihách, exotických duchovních rituálech nebo psychedelických substancích otevírajících dokořán „brány vnímání“. V žádném případě. Děje se tady a teď, právě v tom všem, co lze nahmatat, čeho se lze dotknout, ve všem tělesném, intimním, fyziologickém. Jak tajemně praví Wittgenstein v tezi 6.44 svého logicko-filosofického traktátu: „Ne to, jaký je svět, je mystično, nýbrž to, že je.“ Všechny vznešené, abstraktní spekulace – o Bohu, dobru a zlu, etických povinnostech, smyslu či nesmyslu smrti, štěstí, naplnění, úspěchu a neúspěchu – se tedy jeví jako neobyčejně prázdné, pokud je nepodložíme bezprostředností právě této bezprostřední tělesné zkušenosti. A pokud se na ni podíváme z této perspektivy – což se Brach-Czaině ve své knize podařilo –, pak se ukáže, že mnoho věcí, které automaticky vnímáme jako pravdivé, začneme přehodnocovat. Nic už nebude samozřejmé a jisté. Tradiční chápání dobra a zla, pocit jedinečnosti, představa vlastní neexistence, krutost, jíž jsme obětí, nebo naopak původcem... Nenajdeme už nic, co by bylo hotové, definitivní, neměnné. Naše jsoucno se stává tím, čím vždy bylo: ustavičným pohybem, transformací, neustálým hledáním nových významů a také perspektiv a pohledů na věci a otázky zdánlivě samozřejmé a zdánlivě stálé. Zopakujme: jedení, vyměšování, rození, růst, stárnutí, umírání. Toto jsou základní podmínky každé reflexe. Toto jsou základní kvanta existence. Přístup k nim má každý a každý je z nich utkán. Aby odhalily svoji neobyčejnost, postačí jim věnovat pozornost. Postačí vhodným způsobem zostřit smysly. Nejlépe prostřednictvím četby Škvír existence.

Tomasz Stawiszyński, překlad Michael Alexa

Zobraziť diskusiu (0)

Škvíry existence

Škvíry existence

Jolanta Brach-Cziana

Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí. Kniha je ceněná nejen pro svoji myšlenkovou sílu a originalitu, ale také za formální svěžest ignorující tradiční rekvizity filosofické práce, díky níž zasáhla množství čtenářů.

Kúpiť za 10,98 €

Podobný obsah

Když stoletý chlapec  honí vzpomínky po papíru - divoce, bez interpunkce

Knižné ochutnávky

Když stoletý chlapec honí vzpomínky po papíru - divoce, bez interpunkce

A když je to zároveň legendární básník, grafik a knihkupec beatníků Lawrence Ferlinghetti (1919). Próza Chlapec (Little Boy, 2019), kterou si autor napsal a vydal ke svým 100. narozeninám, je životopisem, básní v próze, volným tokem vědomí, filozofickým traktátem o směřování světa, niternou úvahou nad tokem času, nad smyslem života. Lawrence Ferlinghetti se vším všudy – lyrický, expresionistický, surrealistický, realistický i idealistický, satirický, ironický, útočný, tolerantní, humorný a smrtelně vážný.

Psychomagik Jodorowsky

Knižné ochutnávky

Psychomagik Jodorowsky

Autobiografický román Chilana Alejandra Jodorowského (1929) Tanec reality nabízí pohled do mysli a života tohoto překypujícího autora. Sledujeme jeho lidskou, duchovní a mystickou cestu od raného dětství a dospívání, po vývoj jeho psychomagických a metagenealogických praktik prostřednictvím jeho poznání, že všechny problémy jsou zakořeněny v našem rodokmenu.

Člověk nula od "ruské královny hororu" Anny Starobiněcové

Knižné ochutnávky

Člověk nula od "ruské královny hororu" Anny Starobiněcové

Anna Starobiněcová stvořila ve svém románu vizi komplexního světa, zjevně inspirovaného díly George Orwella nebo Aldouse Huxleyho. Zvláště paralely s Huxleyho Koncem civilizace jsou v knize jasně patrné, například v podobě zákazu užívání některých pro nás běžných slov.